Hlíva ústřičná

Hlíva ústřičná (Pleurotus ostreatus (Jacq.) P. Kumm., Führer Pilzk.: 24, 104 (1871)) je jedlá dřevokazná houba z čeledi hlívovitých.

Hlíva ústřičná - popis

• Hlívy ústřičná má klobouky svou barvou i tvarem připomínající větší ústřice, odtud pochází i druhové pojmenování. Klobouky jsou v mládí sklenuté s podvinutým okrajem, později 5 - 25 centimetrů široké, vějířovité, hladké a pružné, okraj se stává ostrým. Zbarvení je široce proměnlivé od barvy bělavé, šedomodravé až k šedohnědé nebo hnědé. Zbarvení je závislé na podmínkách růstu, vzdušné vlhkosti apod. Klobouky rostou jako u většiny ostatních hlív nad sebou v trsech, řadách nebo vrstvách nad sebou. Trsy plodnic mohou dosahovat

  

  hmotnosti i několika kilogramů. Dosti často jsou klobouky spodních plodnic poprášeny vyklíčenými výtrusy, takže na sobě mají bílý povlak. Jde o přirozený a neškodný jev, který vzniká i při skladování.
• Hlíva ústřičbá má lupeny nízké, měkké husté, sbíhající na třeň, u třeně jsou často vidličnatě větvené. Zbarveny jsou zprvu bíle až bělavě, ve stáří šedě.
• Třeň je velmi krátký, 1-4 cm dlouhý a 1-3 cm tlustý, výstřední až postranní, velmi tuhý, bílý, později šedavý.
• Dužnina je čistě bílá, velmi pružná a štavnatá, zbarvení na řezu nemění.
• Hlíva ústřičná má nasládlou chuť, vůně silně příjemně houbová
• Výtrusy jsou bezbarvé, válcovité a hladké, s rozměry 8-12x3-4 mikrometru.

Výskyt Hlívy ústřičné

Hlíva ústřičná roste od konce léta až do zimy, při mírné zimě často i na jaře, na živých nebo odumřelých kmenech listnatých stromů, zejména na bucích, vrbách, ořešácích, břízách, topolech nebo jeřabinách. Pěstuje se i uměle, jak průmyslově tak i v domácích podmínkách.

Je velmi podobná hlívě plicní, ta je však světlejší barvy a roste na podobných stromech avšak od jara do podzimu.

Hlíva ústřičná je široce rozšířená houba rostoucí po celém světě, roste v mírném pásmu i v subtropických lesích.

Pěstování

V roce 1917 zveřejnil německý mykolog R. Falck výledky prvních pokusů s pěstováním hlívy ústřičné v laboratorních podmínkách. V 60. letech 20. století ve výzkumech pokračovaly asijské země jako Čína, Filipíny nebo Thajsko. Ty jsou v současnosti společně s Pákistánem, Nigérií a USA největšími světovými producenty hlívy ústřičné. V Československu se pěstováním hlívy začal na přelomu let 1964-1965 zabývat tým ve Výzkumném ústavu liehovarov a konzervární LIKO v Bratislavě pod vedením RNDr. A. Ginterové, CSc. Další výzkum probíhal i v Mikrobiologickém ústavu ČSAV v Praze, ve Školním zemědělském podniku v Novém Jičíně a na dalších místech. Velký boom průmyslového pěstování nastal po roce 1982, kdy byly v tehdejším Československu zakládány velké pěstírny. Po listopadu 1989 však díky dovozu začala výroba stagnovat. Celosvětově je po žampionech a šiitake třetí nejdůležitější pěstovanou houbou, ročně se jí vypěstuje kolem 2,5 milionu tun.

Hlíva ústřičná a její použití v kuchyni

Hlíva ústřičná je jedlá houba s všestranným použitím jak do hotových jídel, tak k nakládání do octa nebo sušení. Je to vynikající surovina pro polévky a omáčky, dobře chutná i konzervovaná v různých nálevech a kombinacích se zeleninou. Běžně se konzumují pouze klobouky hub, ale tuhé třeně se dají usušit a rozemlít na tzv. houbový prášek, který se používá jako aromatické houbové koření. Je výtečná i uzená.

V Rusku je Hlíva ústřičná oblíbená zkvašená jako kysané zelí.

Použití v léčení

Konzumace hlívy ústřičné díky obsahu polysacharidickému beta 1,3 d-glukanu příznivě ovlivňuje hladinu cholesterolu v krvi, zvyšuje odolnost proti infekcím, zvyšuje i tvorbu červených krvinek mimo kostní dřeň. Má i účinky proti zánětlivým onemocněním, virovým, bakteriálním a plísňovým chorobám, proti hemeroidům, ekzémům, při léčení popálenin atd.

Hlíva je přírodním zdrojem látek ze skupiny statinů. Studie prokázaly že hlíva obsahuje 0,4 - 2,7 % statinů v sušině. Obsahuje i β-glukany, také terpeny, zejména pleurotin, který je antibiotickou a antitrombotickou látkou. V mnoha pokusech s konzumací sušené hlívy při dietě u zvířat byl zaznamenán úbytek cholesterolu.

Masožravost

Hlíva ústřičná je také jednou z mála „masožravých“ hub. Její mycelium dokáže otrávit a zabít organismy ze skupiny hlístic. Předpokládá se, že jde o způsob jakým může houba získat dusík. Hlíva ústřičná obsahuje i malé množství arabitolu, který může u některých lidí způsobit střevní potíže. Může mít i projímavé účinky.

Související články:

Produkty s obsahem hlívy ústřičné

HLÍVÁČEK MIX BONBÓNŮ Ovocné bonbóny, které si děti velmi rychle oblíbí, jsou mimořádně zdravé. Jejich základem je totiž sušené ovoce – jablko a hruška v prášku, který je smíchaný s čistým práškem z hlívy ústřičné. Při sušení ovoce se nepoužívají konzervační látky ani barviva. Bonbóny s nízkým obsahem cukru významně pomáhají proti kašli.

IMUNIT HLÍVA ÚSTŘIČNÁ Mickey Imunit Hlíva ústřičná pro děti je velmi účinný přípravek z prémiové řady Imunit, který obsahuje jedinečné a unikátní složení tří přírodních látek, které mají blahodárné účinky na posílení imunity organismu. Vyznačuje se vyváženou kombinací speciálně vybraných přírodních látek.

HLÍVA ÚSTŘIČNÁ SE 100% RAKYTNÍKOVÝM OLEJEM Hlíva ústřičná je houba, která svým ojedinělým složením lidskému zdraví jednoznačně prospívá a na organismus působí velmi blahodárně. Pravidelnou konzumací této houby dochází k regeneraci buněk a posilování imunitního systému. Hlíva ústřičná obsahuje beta 1,3 D glukany, vitamíny, stopové prvky (železo, jód, selen, draslík atd.), mastné kyseliny, proteiny, steroly. V neposlední řadě je to také vláknina, která z těla odstraňuje usazené škodliviny. Díky těmto okolnostem je pravidelná konzumace hlívy vynikající prevencí před různými civilizačními onemocněními.

Další kvalitní přírodní produkty naleznete také zde >>>